Celé roky jsem u nás na maloměstě hrála divadlo. Byli jsme úspěšný soubor, jezdili jsme po celé republice, ale i do zahraničí. Nikdy jsem nebyla kdovíjaká herečka, ale my nebyli profesionálové, nýbrž amatérští nadšenci a já si divadlo zamilovala, ať už jsem stála na jevišti nebo seděla v hledišti. Hradec pro mě ale nebyl diváckým uspokojením, protože jsem v tamním Klicperově divadle byla už jako gymnaziální student třikrát a vždy jsem byla přinejmenším otrávená. Nejhorší, co můžete v klicperáku vidět, je Shakespeare. Ne však kvůli autorovi (kdo by si dovolil ho kritizovat, že?), ale kvůli režizérovi, který z toho ve snaze přilákat mládí udělal totální paskvil a maglajs. Pověstným už se stal Macbeth, kterýžto odehrával se v pochybném McDonaldu. Boj o korunu z plastových vidliček mě zcela nedojal. Přesycena hradeckými hokusy pokusy jsem raději degustovala pivní speciály, příborské oříšky Gopala a potrsávala na kapely, které tu byly jako doprovodný program.
Doporučení na jazýček: Určitě zkuste jahodový pivní speciál z pívováru Kocour.
Doporučení do ouška: Až uvidíte, že někde hrajou Čokovoko nebo Drobný za bůra, jděte tam, očičko si taky přijde na své. Jana Budaře znáte, ten to umí taky hezky rozdrnkat.
Doporučení pro kutily: Nevyhazujte ojeté gumy, dá se z nich postavit divadelní scéna ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat