Třeba probíhající výprodej knih z knihovny za dvě káčé. Letos jsem přitáhla asi čtyřicet titulů, hlavně scífko, archeologickou literaturu, třináct detektivek od Eda McBaina v perfektním stavu a spousta Burd. Citím se trochu jako knihokolonizátor, kamkoliv přijdu a chvilku tam pobudu, tam založím knihovnu, která pak roste jako kukaččí mládě a najednou začne vytlačovat z příbytku původní obyvatele. Teď zase bydlím v novém a po tomhle výprodeji jsou další dvě police v pokoji plné. doufám, že tu dlouho vydržím, protože tolik knih by se mi stěhovat fakt nechtělo.
Krásné jsou i narozeniny. Moje se blíží, ale dřív je má ještě moje opravářka počítačů, které říkám Delayka, páč všude chodí pozdě (delay = zpoždění). Obvykle toho vždycky hodně vypijeme a vykouříme, což by nebylo nic zvláštníhona narozeninové oslavě. Že jsme to my, tak ale většinu večera prosedíme u stavění z Lega Dupla a hraní si na Star Gate. Poznáváte? Na prvním obrázku je ještě zavřená Iris, na druhém je už červí díra.No a příroda. Hlavně to měkké světlo, které po celý den vypadá jako kdyby bylo pořád ráno. Nemizející opar a hřejivé barvy zorané vonící půdy. Konečně začaly růst houby, přes léto jsme se jich nedočkali. První smaženice až v říjnu, ach jo, co je tohle za pořádek...! A nebo to bahýnko. Ten zvuk mlaskavej je tak hezkej... vůbec nevím, proč to někoho pohoršuje, vždyť mlaskání u lidí je v podstatě projev spokojenosti, tak co by si bahýnko nemohlo zamlaskat, když po něm archeolog kráčí. Ráda vzpomínám na jeden povrchovej průzkum před dvěma lety. Pohorky se mi obalily bahýnkem, že každá má noha vážila bez vytáček fakt o tři kila víc. Bylo to, jako kdybych odletěla do vesmíru na nějakou planetu s vyšší gravitací. No řekněte vy nudné fešn blogeríny, kdy vy máte šanci něco takového zažít? Ó bože, jak já nenávidím fešn blogy a hlavně jejich pisatelky. Blink.
Žádné komentáře:
Okomentovat